profesionalni podlahar
profesionalni podlahar

Renovace dřevěné podlahy Obecní dům: Grégrův sál

Obecní dům stojí na místě královského sídla zvaného Králův dvůr. Šlo o stavbu z doby Václava IV. kolem r. 1383, sloužila jako prozatímní příbytek krále Zikmunda, zemřel zde Ladislav Pohrobek, vyšel odtud korunovační průvod Jiřího z Poděbrad. Jeho pobyt zde připomíná bronzová deska na Obecním domě. Po r. 1490 však Jagellonci přenesli své sídlo do Budína a r. 1515 Králův dvůr zastavili. V r. 1631 jej vykoupil kardinál Arnošt Vojtěch Harrach, aby zde nechal zřídit arcibiskupský seminář (od 1636). Seminář byl po zrušení jezuitského řádu přestěhován do Klementina a jeho budovy získal vojenský erár. Králodvorská kasárna zde zůstala do r. 1869, poté zde působila vojenská kadetní škola. Králův dvůr byl zbořen v letech 1902 - 03.

Některé části domu byly zprovozněny již v letech 1909-1910, celý objekt byl slavnostně otevřen 22. listopadu 1912. Obecní dům — jedna z nejlepších staveb pražské secese — byl přijímán s rozpaky a kritizován, neboť již v době svého vzniku byl některými architekty jeho sloh považován za formálně zastaralý. Dojem z budovy umocňuje rozpětí dekorativních stylů, paleta použitých materiálů i kvalita uměleckořemeslných prací. Vznosný výraz stavby pak korunuje mimořádná umělecká výzdoba, na které se podílela většina významných osobností té doby. Z malířů je nutno jmenovat Mikoláše Alše, Václava Jansu, Alfonse Muchu, Jakuba Obrovského, Jana Preislera, Josefa Weniga, Karla Špillara, Maxe Švabinského, Josefa Ullmana, Františka Ženíška. Ze sochařů zmiňme alespoň Josefa Mařatku, Josefa Václava Myslbeka, Karla Nováka, Ladislava Šalouna, Františka Uprku, Bohumila Kafku a Čeňka Vosmíka.

V Grégrově sále (180 m2) je busta Julia Grégra od Emanuela Hallmanna. František Ženíšek vymaloval na stropě triptych Život, Poezie a Smrt a na stěně proti oknům triptych Píseň milostná, válečná a pohřební. Nízký balkon sloužil pro umístění orchestru k tanci.

Renovace Grégrova sálu v Obecním domě byla ve spolupráci se zaměstnanci společnosti Bona. Bylo provedeno kompletní vyčištění podlahy a následě zapuštění a zaleštění s pomocí údržbového prostředku Bona Carl´s 25. Rozleštění podlahy se provedlo s pomocí hadry s použitím velmi výkonného parketářskíého stroje Flexisand s 300 otáčkama za minutu. Flexisand je multifunkční podlahářský stoj, který je vhodný nejen na mezibroušení laku, broušení a přelakování, ale i aplikaci i leštění podlahových olejů a čištění. Bona Flexisand získal titul Produkt roku 2009 v kategorii Produkty a technologie. Po šesti hodinách byla podlaha připravena k opětovnému použití.


Původní stav podlahy

Sál v původním stavu, je vidět špína na podlaze

Zaleštění strojem Bona Flexisand
Zrenovovaná dřevěná podlaha v Grégrově sále